Creative Stuff‎ > ‎Akce / Events‎ > ‎

Jazz & The City Salzburg 2015

I went for 4 days to the very nice music city - Salzburg. Not to the city itself but to their 5 days jazz music festival called Jazz & The City Salzburg. I could stay only for 4 days but I visited several incredible concerts that make me sad to miss the last day.
I published my experience in 4 articles - day 1, day 2, day 3 and day 4 (sorry, just in Czech), and 2 interviews should be coming. Also I wrote a short notice about each concert that you can find below (Czech again)
However you will not find all photos in the articles, and so I put everything here so you can view it if you like (and if you found this page at all).
So enjoy the music!

22. Říjen, čtvrtek

Koncert 1. - DHAFER YOUSSEF

Tímto koncertem má dovolená začala (no když zapomeneme na cestu, ubytování, okružní jízdu po Salzburgu a kole a hledání místa koncertu, čekání, proslovům).
Velmi příjemná, někdy až meditativní záležitost zpěváka a hráče na úd. Nemusí se ho bát ani neposluchači jazzu - sice je to tak trochu jazz, jde ale o velmi přístupnou hudbu vycházející z arabské melodiky - zajímavý zpěv, příjemný nástroj i úchvatný bubeník okouzlí snad každého. 

Doporučuji k poslechu, tak si něco vygůglete.
A ten bubeník - Ferenc Nemeth - je fakt boží.

Fotky najdete po kliknutí na obrázek níže anebo na tomto linku: 
https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157659200006103


Koncert 2. - TONY ALLEN

Po koncertu Dhafera Youssefa a krátké přestavbě, vystoupil bubeník Tony Allen se svým hudebním projektem a skladbami z desky Film of Life. V podstatě šlo o velmi taneční, pohybovou hudbu postavenou na Afrikou okořeněných rytmech až nechutně přesného Tonyho Allena. Nebyla to žádná hudební masturbace, ale promyšlená až pomalu se vyvíjející hudba, která rozhoupala kromě vzduchu i většinu sálu.
Ale už jsem byl nejspíše dost unaven a neschopen se tímto úplně zaujmout, tak jsem vyrazil do postele.
Určitě to stojí za poslech, zvlášť máte-li rádi hudbu se zajímavými rytmy, živými nástroji i smyčkami.

Fotky najdete po kliknutí na obrázek níže anebo na tomto linku:
https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157659220226223


23. Říjen, Pátek

Koncert 3. - ASJA VALČIĆ & KLAUS PAIER

V pátek jsem se rozhodl začít ve vyhlášeném sále Marmorsaal, když už byla ta možnost. Takže jsem vůbec netušil na co vlastně jdu. A bylo to příjemné překvapení rytmické a povětšinou melodické propojení jazzu a klasické hudby v jejich aranžích pro cello a harmoniku. Zdrhnul jsem po necelé půl hodině na další koncert - pátek jsem si udělal víc ochutnávkový - a to s těžkým srdcem. Prostě ten dramaturg mi to nevychytal!
Tyto dva si taky vygooglujte, stojí to za to (třeba toto - https://www.youtube.com/watch?v=tixJncYX3iQ)

Fotky najdete po kliknutí na obrázek níže anebo na tomto linku:
https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157661489598786


Koncert 4. - VINCENT PEIRANI & ÉMILE PARISIEN

Hudba, na kterou se velmi dobře kouká, aneb hudebně zajímavé francouzské jazzové duo (a tu Francii tam opravdu uslyšíte).
Zde jsem věděl na co jdu a co od nich čekat (konec konců proto jsem utekl z koncertu Asji a Klause). Toto duo - harmonika a saxofon - hraje velmi klasický a velmi francouzský jazz (ano opakuji se, ale myslím, že u nich je to dobré zdůraznit). Jejich fyzické hudební podání by vyznělo daleko lépe na menším pódiu, ale to by se zas fanoušci ušlapali, přecijen nejde o neznámá jména - sice mladí věkem, ale už velcí uměním :), ale neztratili se, naopak lehkost i těžkost jejich hudby velikost prostoru prostě přeprala. Věděl jsem, že z nich zase uteču na další koncert, ale zas snad není nereálné je potkat někdy někde blíže.
Desku bych si asi nekoupil (no vlastně ...), ale na živo bych na ně klidně zase zašel, to stojí za to! Takže doporučuji, a zvlášť milovníkům Francie.

Fotky najdete po kliknutí na obrázek níže anebo na tomto linku:
https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157660815907297


Koncert 5. - SORMEH

Někdy mám pocit, že bych měl vidět něco, o čem nevím, co to je. Prostě takové tušení. Tak to bylo i s uskupením Sormeh - prostě jsem viděl jednu z jejich fotek, a věděl jsem, že na ně chci jít, ať dělají, co dělají. A byl to velký zážitek, moc jsem si tyto tři hudební čarodějnice užil. Nejjednodušeji to lze popsat jako židovská hudba od kořenů po současnost v osobitém podání (zazněl klezmer i hudba kabaretů 20.let), a zároveň obohacená o jejich vlastní osobnosti (nebo-li není to klasická hudba na svadbu :) ). Myslím, že je to hudba posluchačsky vděčná, minimálně přeplněný marmorsaal je nechtěl pustit pryč, a já taky tleskal velice velmi (nojo, hudba kterou mám rád no).
Jestli je uvidím v okolí, určitě půjdu. A tu by se CD i vyplatilo. No ale můžete se kouknout alespoň na fotky:
https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157660969308020


Koncert 6. - ANOUAR BRAHEM

Po čarodějkách jsem zase nasedl na bicykl a rozjel se za dalším koncertem do jiného sálu, nabit pozitivní energií. Vlastně jsem jel na hlavní hvězdu pátečního večera, ale jen na chvilku, těšil jsem se na koncert, který začínal o něco později na jiném místě. Anouar Brahem byl dalším z hráčů na úd na tomto festivalu. Skladby si více hráli s barvou tónu, přesností souhry ticha a nastoupení nástrojů než s virtuozitou, velmi zajímavá hudba, ale byl jsem tam jen chvilku, takže na něj budu muset zajít někdy jindy někde jinde, myslím, že je to také jeden z těch, které byste si měli vygooglit, jestli jej neznáte.

Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:
https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157660815928157


Koncert 7. AVISHAI COHEN TRUMPET TRIO

Mým hlavním bodem pátečního večera nebyl Anouar a jeho klidná hudba, ale tak trochu klasický bebob či post-bob trumpetisty Avishaie Cohena. A jak jsem se těšil, tak sem byl potěšen, velmi ale velmi příjemný zážitek. Žádná meditativní hudba, žádné kontinuální plochy, prostě jazz, klasický jazz trubky, basy a bicích a melodika 50tých let (no prostě Charlie Parker a spol by měli radost). Mimo čarodějnic byl toto druhý a poslední kocnert, ktarý jsem v pátek viděl a slyšel celý. Takže bez nějakých zábran, zamyšlení, ochranky a vůbec všeho - tohle prostě stojí za to vidět i slyšet. A navíc trochu neskromně mne potěšil i výsledek mém fotoaparátu - jedna, dvě fotky my vyšli fakt pěkně :) ... a jsou tu:

https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157660847444389


Koncert 8. - DAVID KRAKAUER ACOUSTIC KLEZMER PROJECT

Po konci koncertu Avishaie Cohena jsem zjistil, že ještě stihnu větší část posledního pátečního koncertu, tak co bych tam nezašel - hudby nikdy není dost. David Krakauer a spol odehráli to, co se od nich čekalo - výbornou svatební taneční hudbu, aneb nejen klezmer jak má být. DK bavil i mluveným slovem a to v rozumné míře, aby si posluchač pamatoval hlavně hudbu nikoli slova.
Jestli budete mít možnost na něj někdy zajít, tak neváhejte, je to posluchačsky vděčná a srozumitelná hudba. Klezmer v jeho podání mám prostě rád.

Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:
https://www.flickr.com/photos/65079453@N07/albums/72157659209823564


24. Říjen, Sobota

Koncert 9. - MONTH OF SUNDAYS

V sobotu jsem se rozhodl, že už nebudu páchat takový kolotoč koncertů, a že si raději vychutnám každý až do konce (bude-li to stát za to). Vyrazil jsem nejprve na dva koncerty do Kavernen 1595 na dva koncerty. Prvním z nich bylo vystoupení rakouské skupiny Month of Sundays. O nich jsem netušil vůbec nic. A zážitek byl vcelku ... zapamatovatelný. Hrají promyšlené pomalu se rozvíjející kompozice, kde je všechno na svém místě. Na druhou stranu unaven z předchozího večera jsem měl co dělat, abych neusnul. Osobně mi to přišlo jako geniální filmová hudba, a někdo by se ji k tomu měl odchytit, bylo tam vše klídek a drama, roztrhanost i soulad ... jen ty obrázky chyběly. Na mne to byl ale pomalý rozjezd sobotního večera, žádná pecka bejsbolkou do hlavy. V tomto případě by asi bylo lepší mít CD a pustit si jej v tu pravou chvíli, určitě na ně nechoďte, pokud si potřebujete odpočinout a nebo vás zmáhá únava, pak vás nejspíš dorazí :)

Radši si je vygooglete, ať si uděláte představu.

Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:
https://flic.kr/s/aHskmh5tYj


Koncert 10. - JOHANNA BORCHERT

Tak jo, kvůli tomuto koncertu jsem začal sobotu v Kavernen 1595. Německá klavíristka a zpěvačka, kterou jsem do Salzburgu neznal, mne zaujala výraznou fotkou v programové knížce. Prostě pěkná holka, tu jsem nemohl zmeškat (nojo chlap). A krom toho, že je to opravdu nádherné stvoření, mne potěšila i hudba její formace. Místy hravá (tím nemyslím dětsky, ani jedoduchomelodickoharmonicky) a někdy i velmi melodická hudba trpěla snad jen tím, že jí chybělo trochu víc hudební brutality, která se mi k tomu hodila (prostě to nakousli ale nesežrali). Ale tak jako tak mne dokonale probrala. Určitě má smysl tento její projekt sledovat, je to něco jiného než její sólové vystoupení, a to si v žádném případě nenechte ujít, to už se vymyká našemu evropskému rybníčku, ale zároveň to není žádná hudba pro masy (nojo mám její CD). Toto určitě doporučuji (začátečníkům tento skupinový projekt, a pokročilým i její sólovou tvorbu).
Byla tak dobrá, že jsem se neudržel a udělal s ní krátký rozhovor, který vám snad jednou také přepíšu.

Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:

https://flic.kr/s/aHskpRWDBg


Koncert 11. - HÅKON KORNSTAD TENOR BATTLE

Po Johanně jsem se přesunul do hlavního a největšího sálu festivalu Republic Theater, kde mne čekal večer saxofonů a ... můj hlavní bod večera. Nejprve ale vystoupil saxofonista a operní zpěvák Hakon Kornstad. Musím přiznat, že tato na první pohled nekombinovatelná kombinace - jazz a klasické opery - měla něco do sebe. Dalo se to dokonce i poslouchat. Nevadí-li vám operní tenor, pak si toto vygooglete. 
Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:


Koncert 12. - JOHN SCOFIELD & JOE LOVANO QUARTET

Po operním zpěvu nastoupil čistě instrumentální zážitek, a ne ledajaký, přímo mistrovský. Tyto dva není potřeba představovat ani si už nemusí nic dokazovat, prostě tvůrci současného jazzu a mnoha jeho proudů ve vlastních osobách - Joe Lovano a John Scofield. Tento koncert jsem nemohl nenavštívit, jedny z hlavních hvězd festivalu měli ve stejné době na jiné scéně konkurenci v podobě BILL FRISELL`S MUSIC FOR STRINGS, ale Scofieldova kytara mne provází dlouhá léta, takže toho si nenechám ujít snad nikdy. Koncert vám popisovat nebudu, to prostě není potřeba, stačí říci, že přeplněný sál je vytleskával opravdu dlouho. Prostě pecka! Jestli někdo tento kvartet neslyšel, Google vám pomůže to napravit. Jediná pro mne hořká tečka byla nemožnost s Johnem Scofieldem udělat rozhovor (no vím, že je nedává nikomu ... ale že ani mně !? :)
Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:


Koncert 13. - JACQUES SCHWARZ-BART

Po koncertu JS & JL se naskytuje otázka, jestli ještě vůbec chodit na nějaký další koncert, ale když už jsem tam byl, rozhodl jsem se zůstat ještě na dalšího saxofonistu Jacquese Schwarz-Barta. Přivezl mix jazzu a hudby z Haiti dokonce s haitskou šamankou. Hudba dobrá, ale ty keci! Tento koncert jsem nevydržel, prostě moc mluvil, a navíc ta jeho řeč se mnou vůbec nerezonovala (škoda, že jsem jí rozumněl). Zaujala mne chvilka, kdy představoval svůj budoucí projekt - zpěv, perkuse, saxofon - ale to už jsem opouštěl sál. Pro mne to bylo docela zklamání, přestože ta hudba byla i zajímavá. No prostě po JS & JL toto nebyl vhodný koncert. 
Nemyslím si, že byste se neměli o tuto hudbu zajímat, ale najděte si nejprve něco bez pind, ať vás neodradí.
Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:
https://flic.kr/s/aHskoJ1C1a



25. Říjen, Neděle

Koncert 14. - DAVID HELBOCK TRIO 

Můj poslední den začal znovu v Kavernen 1595 a to s rakouským triem vedeným zručným klavíristou Davidem Helbockem. A bylo to pro mne velmi příjemné překvapení. Jakmile zahráli jazzovou verzi jedné ze skladeb rakouského klasického autora - Arnolda Schoenberga - získali mé srdce. Toto trio - klavír, bicí a bassukulele - si určitě vygooglujte. Jestli je toto standard rakouských jazzových hudebníků, tak lituji, že jsem se na ně nezaměřil v Salzburgu více. Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku: 

https://flic.kr/s/aHskmi1ytT


Koncert 15. - ZIAD RAJAB TRIO

Po zajímavém výletu do jazzových možností, následovalo další trio s dalším hráčem na úd. Tentokrát byl přeplněný i sál v Kavernen 1595. Ziad Rajab nepředvedl žádné virtuózní výkony při hře na úd, ani při zpěvu, ale to vůbec koncertu nevadilo - poskládali jej pouze ze tří kusů a přídavku, který jediný neměl přes 20 minut. Jejich kompozice byly více instrumentální než zpívané, ale dobře promyšlené. Způsobili mi velmi krásný zážitek a doporučuji nejen příznivcům jazzu. Jo a bubeník, bubeník stojí za to! Takže (po fotkách) šup na google/spotify/deezer a poslechněte si je.
Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:
https://flic.kr/s/aHskpKxFA9


Koncert 16. - BUGGE WESSELTOFT & FRIENDS

Po dvou nedělných super koncertech jsem změnil na chvíli působiště a přemístil jsem se do Republic Theater na klavíristu a syntetického mága Bugge Wesseltofta s jeho přáteli. No a byl jsem trochu zklamán, tedy Bugge byl super a držel to, ale zbytek už mi tak zajímavý nepřišel ... možná jsem na ně prostě neměl náladu. Na druhou stranu na netu najdete i dobré kusy, takže úplně to s nimi nevzdávejte, vlasatá příšera vás nesežere :)
Fotky najdete po kliknutí na obrázek, anebo na tomto linku:
https://flic.kr/s/aHskmi1ECr


Koncert 17. - HENRI TEXIER HOPE QUARTET

A zase zpět do Kavernen 1595, kde jsem se rozhodl zakončit svou návštěvu Salzburgu koncertem mého oblíbence. Ale před ním vystoupil ještě kontrabasista Henri Texier se svým kvartetem. Už jsem ani nečekal, že by mne někdo mohl tak hudebně dojmout. Toto byl pro mne neuvěřitelný duchovní zážitek, přestože šlo o "klasický jazz". Hudba věnovaná kmenům (nejen amerických) indiánů. Bylo tam vše - divokost koní i daleká prázdnota prérií. Prostě mne dostali od začátku do konce, prostě bomba.
Najděte si jej, poslechněte si jej, nebudete litovat. A při tom se kouknete na fotky:
https://flic.kr/s/aHskoLNsm8


Koncert 18. - CHRISTIAN FENNESZ & ARVE HENRIKSEN

Po úchvatném kvartetu mne čekal poslední koncert večera a zároveň i festivalu neb v podnělí už jsem musel být jinde. A jako závěrečný koncert jsem si vybral mého oblíbence norského hudebního experimentátora Arve Henriksena, tentokrát doprovázeného kytaristou Christianem Fenneszem.
Nejprve mne překvapilo, kolik lidí se tlačilo na koncert - dobré tři stovky. Nebyl jsem si jist, že všichni ví, na koho jsou. A ono se to na konec potvrdilo; celý koncert vydrželo pouze několik desítek (odhadme tak 3 či 4) posluchačů, zbytek prchl.
Toto duo představilo jedinou kompletně improvizovanou hodinovou kompozici, při které si vytvářeli smyčky/zvuky, kterými následně podkreslovali další vývoj dalších částí. Nejprve jsem tak trochu bojoval s tím, že hudebníci prostě čas od času "zasedli" k počítačům (no dobře Christian u něj seděl stále), ale když jsem se od toho odprostil a začal vnímat čistě hudbu, měl jsem z toho až vizuální zážitek (pro men to byla cesta z klidného moře, přes bouřlivé pobřeží, industriální shon loděnice, až k vánkům na úbočích hor). Takže nakonec jsem si to velmi užil ... až tak, že jsem nevydržel, a udělal s Arvem další ze svých krátkých rozhovorů, který možná jednou vyjde. Velmi příjemný večer.
Pokud jej neznáte a odhodláte se si Arveho nebo i toto duo poslechout, čekejte nečekané a ... no prostě si to užijte!
Fotky jsou zde:
https://flic.kr/s/aHskpKxXLf

Tímto koncertem pro mne skončil velmi zajímavý hudební festival v Salzburgu. 
Děkuji, že jste si se mnou prošli mé komentáře a fotky. A tímto samozřejmě nekončím, koncerty budou a fotky taky, jen od jinud a z jindy.


26. Říjen, Pondělí

Poslední den festivalu, na kterém jsem bohužel nebyl ...